Posilujte svou tolerantnost

Ten, kdo dokáže akceptovat lidi kolem sebe v jejich odlišnosti (názory, zvyky, mravy, barva pleti, věk, životní styl), je tolerantní. Absolutní tolerance lze dosáhnout stěží, protože každý člověk vychází především ze svých názorů a zkušeností. Už v raném dětství se člověk učí pravidlům hry, která později považuje za správná a neměnná.

Protože však člověk není svázán instinkty jako zvíře, není spoután svým způsobem života a pohledem na život. Sám si může upravovat pravidla a normy spolužití. Z tohoto důvodu se na Zemi v průběhu dějin vyvinuly různé kultury a náboženství. Díky tomuto „osvobození od instinktů" se liší nejen kultury, ale i jednotlivé sociální vrstvy a věkové skupiny produkují různé způsoby myšlení a chování. Například tzv. generační problém vzniká v důsledku nedostatečné tolerance obou stran. Staří se chtějí držet svých tradic, zatímco mladí by chtěli mnohé zbořit a ze svého pohledu zlepšit.

Otec a syn diskutují o branné povinnosti. Syn se pokouší otci vysvětlit, že nevidí ve vojenské službě žádný smysl, a proto chce využít svého práva odmítnout vojenskou službu. Otec svému synovi nerozumí, protože v mládí vojenskou službu plně akceptoval. Byla pro něj něco samozřejmého. Dochází k hádce, protože nedostatečná tolerance umožnila propuknutí emocionálního vzrušení. Konflikt by bylo možné snadno uklidnit, kdyby obě strany věcně probraly své argumenty a měly pro sebe více pochopení. Porozumění automaticky narůstá při věcné diskusi.

Naštěstí dnes mnohé ustrnulé normy ztratily svůj dřívější význam. Byla např. odstraněna mnohá sexuální tabu, mj. se změnil postoj k homosexuálům a k předmanželskému sexu, tolerance zde vzrostla.

Schopnost být tolerantní je spojena s dobrým sebevědomím. Ten, kdo je nejistý a egoistický, je i málo tolerantní, protože se cítí odlišnými lidmi a názory ohrožen. S rostoucí sebejistotou roste i ochota být tolerantní. Proto je trénink sebejistoty prvním krokem k větší toleranci.

Tolerance je vysokým stupněm rozvoje osobnosti a ve stáří je považována za moudrost. Na základě získané životní zkušenosti moudrý člověk ví, že odlišní lidé a názory nejsou nic rozčilujícího, ale naopak něco zcela přirozeného. Tento poznatek usnadňuje tolerantní chování.

Toleranci můžete snadno pozorovat při diskusích. Netolerantní lidé často říkají: „Vždy tomu tak bylo, a taky to tak zůstane" nebo „Jsi na to příliš mladý (starý, hloupý, chudý atp.)“.

Netolerantní člověk rozlišuje jen černou a bílou a všechny odstíny mezi nimi odmítá akceptovat. Zvykněte si dbát především těchto mezitónů. Nehodnoťte věci tedy pouze jako správné nebo špatné, ale nebojte se vidět, že něco na věci je v pořádku a něco zase ne. Jen tak dostanete správný obraz skutečnosti.

Deset tipů pro zvýšení tolerantnosti


1. Každý člověk má právo vyjádřit svůj osobní názor. Pokuste se tedy poslouchat a chápat názory jiného.


2. Mnohé normy, které dříve měly svůj smysl, jej dnes ztratily. Dívejte se proto na normy a pravidla soužití ve světle reality.


3. Oprostěte se od předsudků, protože ztěžují toleranci. Přečtěte si rady v kapitole o znalosti lidí.


4. Láska k lidem a tolerance patří k sobě, láska k lidem usnadňuje toleranci.


5. Neměli byste nikdy věřit, že jen vaše názory jsou správné. Díky tolerantnosti jste otevřeni novým podnětům a myšlenkovým impulzům.


6. Tolerantnost udržuje vaše psychické zdraví, protože zůstáváte ušetřeni rozčilení a zlosti.


7. Pokud někdo podle vašeho názoru vypráví nesmysly, měli byste to tolerovat. Každý se


může mýlit a není důvod ho proto odsuzovat, i kdyby chtěl v tomto bludu setrvat.


8. Tolerantnost podporuje navazování kontaktů, protože se lidé kolem vás cítí akceptováni. Jakmile to jednou vědomě prožijete, bude pro vás v budoucnu jistě snazší být tolerantní.


9. Zjistíte-li, že něco totálně odmítáte, zkoumejte, zda z toho z hluboko uložených důvodů nemáte strach. Svůj strach můžete překonat, budete-li znát jeho příčiny a budete-li se jimi zabývat.


10. Vaše tolerantnost nevzroste ze dne na den. Je k tomu třeba dlouhý proces učení a získávání zkušeností.