Staňte se většími optimisty

Optimismus a pesimismus jsou postoje, které ovlivňují život. Do jaké míry se ta která vlastnost může rozvinout, zkoumali v Americe lékaři pomocí placeba (domnělých léků). Placebo nemá žádný léčebný vliv na organismus, neboť je složeno výlučně z vody, barviva, cukru a mouky. Přesto se u něj projevuje silné subjektivní působení, jestliže pacient v jeho účinek věří, má-li tedy k jeho účinku optimistický postoj.

Zvlášť silný účinek má placebo, jestliže lékaři sami věří, že předepisují „skutečné" léky. I to bylo zjištěno výzkumem v USA. Lékaři, pevně přesvědčení o léčebném účinku medikamentu, podávali pacientům neúčinné preparáty. A výsledek? Téměř 90 procent pacientů se cítilo podstatně lépe nebo se dokonce vyléčilo. Optimismus má sugestivní vliv.

Organismus je však ovlivňován i pesimistickým postojem. To se jasně projevilo při jistém neštěstí. Na jednom nákladovém nádraží došlo k tomu, že z nedbalosti byl jeden z pracovníků uzamčen v chladírenském voze. Pracovník věděl, že je v chladírenském voze, a věřil tomu, že zmrzne, pokud jej někdo rychle nevysvobodí. Vůz byl znovu otevřen až po dvaceti hodinách. Pracovník byl mrtvý a lékaři zjistili příznaky zmrznutí. Bylo však rovněž zjištěno, že chladicí soustava vozu nebyla vůbec zapnuta. Pracovník zemřel, protože pevně věřil tomu, že v chladu vozu nemůže přežít. Pesimismus tedy může v extrémních případech přivodit dokonce smrt.

Mnozí lidé, kteří vyhledávají psychoterapeuta, trpí především svým vlastním pesimistickým postojem. Považují se za smolaře a právě proto na sebe přivolávají nemoci a smůlu.

Jaké jsou příčiny optimistického nebo pesimistického postoje k životu? Psychologové jsou toho názoru, že pesimismus respektive optimismus nejsou vrozené, ale že se je člověk učí v dětství. Děti pesimistických rodičů jsou většinou také pesimisté. Přejímají základní postoje svých rodičů a později jsou těžko schopny přijmout nový, nadějeplnější postoj k životu.

Optimismus a pesimismus jsou typicky lidské postoje. Člověk si je vědom toho, že před ním je neznámá budoucnost, o níž nelze rozumovými prostředky získat jistotu. Proto si vytváří očekávání, která jsou buď plná naděje, nebo pochyb.

Síla tohoto elementárního očekávání budoucnosti byla na začátku ilustrována extrémními příklady. Ale optimismus působí i na každodenní život. Jeho moc je udivující. Optimista vychází z toho, že je úspěšný.

Proto je 85 procent jeho činností také skutečně úspěšných.

Jak to lze vysvětlit? Optimista využívá optimálně své schopnosti a síly, a to nevědomě. Ke svému jednání zaujímá pozitivní, otevřený postoj, zatímco pesimista váhá a je plný pochybností. Proto nevyužívá bez obav a s odvahou všech svých schopností a přivolává tak neúspěch.

Deset tipů k překonání pesimismu


1. Čím více budete počítat s neúspěchem svého jednání, tím jistěji se tento neúspěch na základě vašeho negativního postoje dostaví. Měli byste si proto neustále uvědomovat sílu pozitivního očekávání. Naděje a optimismus přitahují úspěch.


2. Pokoušejte se i u nepříjemných událostí najít něco pozitivního. Tím zvyšujete i malou naději na úspěch, protože můžete jednat optimističtěji a dynamičtěji.


3. Pokuste se brát skutečné neúspěchy s humorem. Člověk, který má humor, se snáze vyrovná s negativním zážitkem a s ním spojeným pesimismem.


4. Nedumejte příliš intenzivně o svých problémech. Nepředstavujte si negativní výsledek, ale zaměřte všechny síly k úspěchu.


5. Pokuste se ve všech situacích odhalit, které jednání je pro vás spojeno s pozitivním vlivem. Brzy se dostaví drobné úspěchy. To posílí vaši sebedůvěru.


6. Nenechte se zavést k „účelovému pesimismu“. Pramení z přání včas se obrnit proti možným zklamáním. Je to slabost, s níž musíte bojovat.


7. V případě neúspěchu nezkoumejte, kolika chyb jste se dopustili, ale naopak zjišťujte, kolikrát jste rozhodli správně. Chyby odzbrojují a snižují sebedůvěru při dalších problémech. Jestliže jste z deseti úkolů vyřešili pět správně a pět chybně, pak máte pět správných řešení, a nikoli pět chyb.


8. Snažte se ve volném čase stýkat s optimisty a pozorujte jejich chování. Můžete se tak naučit optimistickému postoji. Navíc na vás nevědomě optimismus přeskakuje.


9. Vždy si uvědomujte, že pesimismus není vrozený. Stejně jako mnohé jiné základní postoje člověka lze i pesimismus zmenšovat a měnit v jiný postoj - optimismus.


10. Máte-li s optimistickým postojem úspěch, uvědomte si vždy, že tento úspěch pramení také z vašeho optimismu.