Staňte se obětavějšími

Jeden příklad z běžného života ukazuje, že egoismus, respektive obětavost lze často jen stěží rozpoznat. Příklad: Pan Novák se vrací unavený z kanceláře. Jeho žena ho prosí, aby s ní šel večer do kina. Jak by se měl zachovat?

1. Souhlasí, ale celý večer bručí. - Jeho obětavost by pak byla pouze zdánlivá. On sám se však považuje za mučedníka a domnívá se, že jeho žena je egoistická.

2. Apeluje na pochopení své ženy. Měla by brát ohled na jeho únavu a návštěvu kina posunout. -Pan Novák nebere ohled na přání své ženy. Chová se tedy jako egoista. Něco jiného by bylo, kdyby byl skutečně velmi unavený a návštěva kina by ohrozila jeho zdraví. To by pak egoistou byla jeho žena.

3. Souhlasí a nenechá na sobě znát, že by raději zůstal doma. - Chce svou ženu potěšit, i když je to pro něj spojeno s potížemi. Chová se s porozuměním a obětavě. Proč tak jedná? Třeba aby měl po ruce argument, až bude chtít jít na fotbal („Já jsem s tebou šel tenkrát do kina, tak ty pojď dnes se mnou na fotbal.“) Za těchto podmínek není jeho obětavost nic jiného než pouhý diplomatický tah.

Je velmi těžké rozlišit, které chování je egoistické, respektive obětavé. Často je obětavost využívána jako prostředek nátlaku. Ze své praxe znám matku, která se s přemrštěnou láskou obětovala pro svou dceru.

Dcera se několikrát pokoušela matce představit chlapce, kteří se s ní chtěli zasnoubit. Ale matka měla vždy nějaké výhrady. A protože dcera byla silně závislá na úsudku matky, nedokázala se odhodlat k zasnoubení proti její vůli. Povrchně nahlíženo jednala matka obětavě. Ve skutečnosti se však tato obětavost stala nástrojem vydírání. Matka chtěla zabránit tomu, aby se dcera vdala, neboť pak by zůstala sama. Matka si tohoto vydírání nebyla vědoma, protože potlačovala fakt, že dceři znechucovala muže z egoistických důvodů. Sama sebe považovala za totálně obětavou. Egoisty většinou odsuzujeme. Existuje však i „normální" egoismus, který je spojen s pudem sebezáchovy. Cílem takového „normálního" egoisty je dobýt pro sebe okolní svět a upevnit a rozvinout tak vlastní možnosti. Naproti tomu extrémního egoistu neuspokojí množství toho, co vlastní. Chce stále více než ostatní a pociťuje silnou rivalitu ve vztahu k lidem ve svém okolí. Tento druh egoismu se pojí s nespokojeností, závistí a žárlivostí. Sobečtí lidé nemají nikdy dost, jsou chtiví majetku a prestiže a přitom lakomí. Vůči svému okolí jsou bezohlední, hrubí a chladní. Nevadí jim, když jiného bez výčitek svědomí využívají, protože potlačují city jako soucit, ohled a schopnost vcítění.

Zcela obětavé chování se vyskytuje zřídka. Byla by to láska k člověku v nejryzejší podobě bez myšlenky na odměnu v podobě uznání, chvály nebo stejné obětavosti. Láska může dát sílu k takovému chování, ale začasté také jen dotud, pokud se setkává se stejnou láskou.

Ryzí láska k lidem, která nepočítá s oplátkou, není cílem této části knihy. Bylo by to zbožné přání, které nelze naplnit několika stránkami knihy. Čirá obětavost je v naší společnosti, která podporuje výkonnost a konkurenční myšlení, velmi zřídkavá. Cílem tohoto oddílu je spíše pokusit se odbourat trochu egoismu.

Deset tipů, jak překonat egoismus


1. Obětavost by neměla být zaměňována za přílišnou skromnost. Oprávněné požadavky je třeba důsledně prosazovat.


2. Pokoušejte se hájit práva svá a svých spoluobčanů. Kdo rozpozná bezpráví a nic proti němu nepodnikne, stává se jeho spolupachatelem.


3. Obětavý člověk tedy není bezmocně pokorný, naopak bojuje za lepší životní podmínky pro sebe a své bližní.


4. Už ve škole jste cvičeni ke konkurenčnímu boji. Proto je pro vás těžké nevidět v lidech kolem sebe rivaly. Pokud si rivalitu uvědomíte, můžete snadněji rozpoznat z ní pramenící egoismus a snad jej i zmírnit.


5. Znakem rivality a konkurenčního myšlení je závist. Místo abyste se z úspěchů svých bližních radovali, většinou jim je nepřejete. Dokážete-li závist přemoci, odbourali jste velkou část svého egoismu. Navíc se pak zlepší i vaše schopnost navazovat kontakty.


6. Snaha o kariéru v zaměstnání podporuje egoismus. Ještě jednou si přečtěte rady v části o „správné" ctižádosti.


7. Egoismus se zmenšuje, máte-li schopnost vcítit se do druhých a orientujete-li své chování tak, abyste s druhými jednali stejně, jak byste si přáli, aby oni jednali s vámi.


8. Egoismus průmyslu vedl k znečištění životního prostředí a zničení přírody. To je příklad hrozných následků egoismu, který myslí jen na vlastní zisk a bezohledně vykořisťuje životní prostředí a lidi v něm žijící.


9. Egoismus je spojen se strachem. Egoistické chování dává momentální jistotu, avšak strach se vrací - dokonce zesílený - v podobě strachu z egoismu lidí kolem vás.


10. Pro překonání strachu ze života jsou potřebné sebejistota a optimismus. To opět ukazuje, jak jsou jednotlivé charakteristické rysy osobnosti vzájemně propojeny.