Jaké je vaše sociální cítění?

Tento test zkoumá, zda se dokážete vcítit do sociálních situací a utvořit si správný názor. Čím častěji dokážete vyvodit správné závěry, tím větší je vaše schopnost přijímat v kontaktu s lidmi správná rozhodnutí.

Následujících 18 situací jsou experimenty, které byly prováděny sociálními psychology. Přemýšlejte, jaké výsledky mohly přinést. Ze dvou až pěti možností je jen jedna správná. Označte ten výsledek, který považujete za správný.

1. K experimentu sociálního psychologa Stanleyho Schachtera, který zkoumal působení elektrostimulace, se testované osoby hlásily dobrovolně. Jedna skupina osob byla před vlastním pokusem záměrně silně vystrašena, jiná skupina méně. Před vlastním experimentem měly testované osoby ještě deset minut čekat. Jak se chovaly silně vystrašené osoby?

Chtěly čekat ve vedlejší místnosti o samotě až do začátku experimentu.

Chtěly čekat společně s lidmi, kteří měli také velký strach.

Chtěly čekat společně s lidmi, kteří sami neměli strach.

Nebyly patrny výrazné tendence čekat sami nebo s jinými.

2. Americký výzkumný tým zkoumal autoritativně a demokraticky vedené pracovní kolektivy. Psychologové chtěli zjistit, při kterém stylu řízení jsou osoby stojící mimo skupinu přijímány s větším odmítáním.

Odmítavá reakce byla při autoritativním řízení silnější.

Odmítavá reakce byla při demokratickém řízení silnější.

3. Američtí badatelé v sociální oblasti zkoumali chování amerických voličů při volebním boji. Chtěli vědět, zda je pozorněji sledována propaganda vlastní strany nebo stran jiných. Jak se chovali voliči?

Sledovali stejně každou politickou propagandu.

Především odporovali propagandě jiných stran.

Především sledovali propagandu vlastní strany.

4. Pokud při prvním kontaktu s jiným člověkem pocítíme silný odpor, budou další kontakty

vztah zlepšovat?

vztah výrazně neovlivní?

vztah zhoršovat?

5. Sociální psychologové chtěli zjistil, kterou metodou lze nejlépe ovlivňovat lidi. Shromáždili skupinu osob a při zajímavé přednášce jim vysvětlili, že „rychločtení" je velmi důležité pro optimální způsob práce. Při druhém sezení se shromáždila jiná skupina osob k diskusi o vlivu rychločtení na způsob práce. Výzkumníci poté porovnali, která metoda se hodila lépe ke zvýšení návštěvnosti kurzů rychlého čtení.

Osoby, které vyslechly přednášku o rychločtení, byly ochotny navštěvovat kurz rychlého čtení. Diskusní skupina byla méně ochotná.

Diskuse měla lepší výsledky. Osoby v z této skupiny byly spíše připraveny zúčastnit se kurzu rychločtení.

Nebyl pozorován žádný rozdíl. Metoda přednášky i diskuse vedla ke stejné ochotě zúčastnit se kurzu rychločtení.

6. Americký výzkumný tým pouštěl z magnetofonu stejné informace. Jednou byl mluvčí představen jako profesor, podruhé jako neutrální osoba a potřetí jako trestanec. Která z osob dokázala posluchače nejlépe ovlivnit a dosáhnout změny jejich stanoviska?

profesor

neutrální osoba

trestanec

7. Americký badatel pozoroval skupinu lidí. Ten z členů, který měl v hierarchii nejnižší pozici, dosahoval při oblíbeném sportu (kuželkách) stále lepších výsledků a nakonec byl lepší než ten z členů, který stál na nejvyš-ší příčce. Jak reagovala skupina na tuto skutečnost?

Nejníže postavený člen byl uznáván a mohl si své postavení vylepšit.

Výsledky nízko postaveného člena byly přijímány s kritikou. Výsměchem a ironií byl natolik iritován, až zase koulel hůře a tak byl nastolen starý pořádek.

8. Američtí badatelé chtěli vědět, jak nálady ovlivňují optimismus. Měl být popsán obraz, na němž mladí lidé kopou v bažinatém kraji. Hypnózou byly vyvolány dvě rozdílné nálady: štěstí a strach. Jak byl obraz popisován při různých náladách?

Štěstí: „Vypadá to docela vesele, člověk myslí na léto, na práci v přírodě, na syrový život - kopání, setí a pozorování, jak všechno roste."

Strach: „Zraní se nebo pořežou, měl by u toho být starší člověk, který by v případě úrazu věděl, co dělat, jak hluboko je asi voda?“

Nálady popis neovlivňují. Obraz byl popisován objektivně.

9. Badatelé Schonbach a Mills chtěli vědět, zda se člověk zajímá více o věci známé nebo neznámé. Nechali proto zájemce o koupi nového vozu listovat časopisy. Jako kontrolní skupina listovali časopisy i řidiči, kteří jíž několik let seděli za volantem stejného vozu. Kdo studoval více inzerátů vlastní značky?

„Noví majitelé" studovali až o 28 procent častěji inzeráty vlastní značky než inzeráty konkurenčních modelů. „Staří majitelé" četli o 4 procenta více inzerátů vlastního modelu.

„Staří majitelé" studovali až o 28 procent častěji inzeráty vlastní značky než inzeráty konkurenčních modelů. „Noví majitelé" četli o 4 procenta více inzerátů konkurenčního modelu než inzerátů vlastního modelu.

„Staří" a „noví majitelé" studovali až o 11 procent častěji inzeráty konkurenčního modelu než inzeráty vlastního modelu.

10. Tým anglických psychologů dal skupině mladistvých informaci, že za deset minut uslyší přednášku na téma „Proč nesmí být mladistvým dovoleno řídit auto". Druhá skupina tuto informaci před přednáškou nedostala. Která skupina mladistvých byla přednáškou více ovlivněna?

Mladiství, kteří předběžnou informaci dostali.

Mladiství, kteří nedostali žádnou informaci.

Obě skupiny byly ovlivněny stejně.

11. Anglický sociální psycholog ukazoval skupině osob fotografie obličejů. Některé obrázky byly ukázány až dvacetkrát, jiné jen dvakrát. Které obličeje hodnotili pozorovatelé pozitivněji?

Ty, které byly ukázány méně často.

Často ukázané obličeje.

Nebyl patrný rozdíl.

12. Tým anglických psychologů provedl s dětmi následující experiment: V pokoji bylo mnoho lákavých hraček. Jedna skupina dětí směla hned do pokoje a mohla si hrát. Druhá skupina dětí musela čekat, než směla do pokoje. Mohla se ale dívat do pokoje oknem. U které ze skupin byla silnější tendence hračky rozbít?

Mezi oběma skupinami nebyl rozdíl.

Skupina, která do pokoje směla hned, byla ničivější.

Děti, které musely čekat, projevovaly větší touhu ničit.

13. Americký psycholog Feshbach promítl skupině rozzlobených a skupině nerozzlobených pokusných osob film se záznamem utkání v boxu a pak zcela neutrální film, který neobsahoval žádné agresivní scény. Která ze skupin byla po filmu agresivnější?

Rozzlobení lidé, kteří sledovali box.

Rozzlobení lidé, kteří viděli neutrální film.

Vyrovnané osoby, které viděly box.

Vyrovnané osoby, které viděly neutrální film.

14. Skupina deseti pokusných osob měla přijít na to, zda tekutina je hořká. Badatelé proto smíchali vodu s hořkou látkou. 70 procent obyvatelstva by tento roztok označilo za hořký,. 30 procent za bez chuti. Skupina se skládala z devíti osob, které by nepoznaly nic, a z jedné osoby, která by hořkou chuť jednoznačně rozpoznala. Jak se zachovají ostatní členové skupiny, když tato osoba bude hovořit o svém poznatku?

Neotřesitelné přesvědčení ovlivní ty, kdo nic necítí. Při druhém doušku najednou zjistí slabě hořkou chuť.

Těch devět osob se desátou nedá ovlivnit.

Osoba, která hořkou chuť rozpoznala, se nechá ostatními devíti ovlivnit natolik, že při druhém doušku hořkost již nerozpozná.

15. Jedna skupina osob byla vystrašena, druhá nikoli. Členové obou skupin měli poté hodnotit neznámé lidi pokud se týče jejich schopnosti pociťovat strach. Která ze skupin považovala neznámé osoby za větší strašpytly?

Mezi oběma skupinami nebylo rozdílu.

Vystrašené osoby považovaly ty druhé za větší strašpytly.

Nevystrašené osoby považovaly ty druhé za větší strašpytly.

16. Anglický sociální psycholog Schonbach rozdal návštěvníkům filmu o Jamesi Bondovi a muzikálu Mary Poppins před filmem a po něm dotazníky, které měly změřit stupeň agresivních tendencí. U které skupiny byla zjištěna nejvyšší agresivita?

U návštěvníků „bondovky" před filmem.

U návštěvníků „bondovky" po filmu.

U návštěvníků Mary Poppins před filmem.

U návštěvníků Mary Poppins po filmu.

Nebyl zjištěn žádný rozdíl v agresivitě.

17. Americký badatel Marple požadoval, aby testované osoby hodnotily správnost výroků. Pokus byl prováděn se třemi skupinami: středoškoláky, vysokoškoláky, dospělými zaměstnanými osobami (dbalo se na to, aby všichni měli stejný stupeň vzdělání). Po čtyřech týdnech byly výroky stejným osobám předloženy znovu k posouzení. Byla připojena tato poznámka: „Většina druhé skupiny hodnotila jinak než vy.“ Jaký vliv měla tato poznámka?

64 procent středoškoláků, 55 procent vysokoškoláků a 40 procent zaměstnaných osob změnilo svůj úsudek.

64 procent zaměstnaných osob, 55 procent vysokoškoláků a 40 procent středoškoláků změnilo svůj úsudek.

Mezi skupinami nebyly rozdíly.

18. Badatel Hare chtěl vědět, kdo se v diskusi lépe přizpůsobí názoru skupiny, zda „mlčenliví" nebo „diskutující". Kdo je skupinou snáze ovlivnitelný?

Mlčenlivý" je skupinou snáze ovlivnitelný než „diskutující".

„Diskutující" je skupinou ovlivněn více než „mlčenlivý".

Oba jsou ovlivněni stejně. Nebyl patrný rozdíl.

Vaše věková skupina.

14 – 16 let

17 – 21 let

22 – 30 let

nad 30 let