Zaujměte správný postoj k riziku
Problémem postoje k riziku se zabývali především dopravní psychologové. Kolínští badatelé Schneider a Spoerer srovnávali chování během jízdy u řidičů, kteří neprodělali nehodu, s chováním řidičů, kteří dopravní nehodu již mají za sebou. Byly přitom zjištěny zajímavé rozdíly. Tak např. řidič, který již prodělal dopravní nehodu, má sklony k riskantnějšímu chování. Jeho ochota riskovat se projevuje v typických způsobech chování a postojích k silniční dopravě:
• odvaha a razantní jízda
• žádné přizpůsobení se dopravní situaci
• bezstarostný start, silná tendence k prosazování se
• malé pochopení pro druhé, bezohlednost
• odmítání mnoha dopravních předpisů
• snadné vyvedení z klidu, agresivita
• částečně velké přecenění vlastních schopností Jaké závěry z toho plynou o charakteru neopatrného člověka? Nedokáže správně zhodnotit sám sebe a nebezpečí okolního světa a staví na svém úspěchu, byť i nejistém. Neopatrný člověk je bezstarostný, žije současnou chvílí a svou budoucnost plánuje jen velmi vágně nebo vůbec ne. Omezují-li jeho život pravidla a zákony, nebere na né ohled. Je lehkomyslný a smysluplné bezpečnostní a preventivní opatření považuje za zbytečná. Přizpůsobivost, trpělivost a schopnost duševního zatížení nepatří k jeho silným stránkám.
Americký psychiatr dr. S. L. Brown dospěl k závě-
ru, že lehkomyslný, neopatrný člověk je charakterizován především třemi faktory:
• malý ohled na předpisy
• malá zatížitelnost ve stresových situacích
• slabá frustrační tolerance (rychlý výbuch a agresivní jednání) po zklamání nebo neúspěchu
Neopatrní lidé mají silnou potřebu uplatnění se. To
je vede k tomu, že neberou v úvahu nebezpečí, aby ostatním ukázali, co umí a jakou mají odvahu. Přemrštěná potřeba uplatnit se vede i k tomu, že nehodnotí objektivně správně své vlastní schopnosti. Neopatrní lidé mají sklon k jejich přeceňování.
Ne každá radost z rizika je spojena s krkolomnou lehkomyslností. To dokazuje trojnásobný mistr světa Jackie Stewart: Ačkoli často říkal, že ho vzrušení a riziko fascinují, byl jedním ze závodníků, kteří se zvlášť angažovali ve prospěch bezpečnostních opatření. Jeho způsob jízdy dokazoval, že udržoval riziko vždy na minimu a celý závod jel maximálně opatrně.
Varoval jsem zde před příliš rizikovým postojem, avšak ani přespříliš opatrný člověk není ideální. Staví se k životu pesimisticky, všude vidí nebezpečí, která přeceňuje, a zřídka podnikne něco, co by neměl naplánováno do nejmenšího detailu. Důsledkem je rezignace na radost ze života. Obavy a snaha striktně dodržovat existující normy a pravidla znamenají pro příliš opatrného člověka nedostatek i v oblasti kontaktů. Je vůči jiným lidem spíše nedůvěřivý, skeptický a uzavřený.
Opatrnost není ustrnulý nezměnitelný postoj. Nálady, především euforické a rozpustilé, mohou opatrnost silně ovlivnit. I ten, kdo spěchá, kdo má osobní problémy a nebo v sobě dlouho zadržuje agresivitu, se snadno vzdává svého jinak opatrného postoje.
Sedm tipů pro správné rizikové chování
1. Chováte-li se riskantně, zeptejte se sami sebe proč.
2. Pamatujte: Opatrnost není zbabělost a lehkomyslnost odvaha.
3. Spěcháte-li a jedete proto autem riskantněji, uvědomte si, kolik času můžete ztratit nehodou.
4. Myslete na to, že nejste odpovědní jen sami za sebe, ale i za své bližní.
5. Neopatrnost může mít daleko větší následky než opatrnost. Na to byste měli v riskantních situacích myslet.
6. Pokuste se přizpůsobovat své chování dané situaci.
7. Zvířata mají přirozený ochranný instinkt, který je chrání před lehkomyslností. U člověka je tento instinkt rozvinut slaběji. Musíte proto své jednání v riskantních situacích vážit rozumově.